Cestovní lékařství je v současnosti celosvětově uznávaný lékařský obor, který se zabývá prevencí, diagnostickou a léčbou nemocí vzniklých v souvislosti s cestováním. Důležitým faktorem je vyšší dostupnost cestování letadlem a vysoký zájem o cestování do exotických míst Afriky, Tichomoří či Východní Asie. Častější je také cestování rodin s malými dětmi a seniorů.
Zdravotní rizika spojená s cestováním jsou povahy fyzikální a biologické. Do první skupiny patří úrazy, trombózy hlubokých žil, pásmová nemoc při cestování letadlem, úpaly, úžehy, popáleniny a omrzliny. Druhou skupinu charakterizují především infekční onemocnění, jako je cestovatelský průjem, respirační nákazy, kožní onemocnění, malárie, virová hepatitida A a B, kapavka a břišní tyfus a HIV.
Poradenství před cestou do zahraničí (risk assessment) je důležité zejména u subtropů, tropů a oblastí se ztíženými hygienickými podmínkami. Pro odhad rizika je vždy nutné vyšetřit zdravotní stav cestovatele (chronická onemocnění, imunodeficientní stavy, dlouhodobě užívané léky, alergie, předchozí provedená očkování a psychický stav). Důležitá je především důkladná cestovatelská anamnéza, kterou je třeba cílit nejen na cílovou destinaci, ale i tranzitní země, délku pobytu, důvod návštěvy (poznávací pobyt, obchodní cesta, vysokohorská turistika, potápění atd.), úroveň ubytování a stravování. Třetí součástí je informace o aktuální epidemiologické situaci v navštívené zemi. SZO (světová zdravotnická organizace) a CDC (Centre for Disease Control and Prevention, Atlanta) plní v tomto oboru nezastupitelnou úlohu prostřednictvím svých týdeníků – WER (Weekly Epidemiological Record) a MMWR (Morbidity and Mortality Weekly Report).
Preventivní opatření před cestou do zahraničí spočívá především v zajištění povinných a doporučených očkování a předpisu antimalarických léků. Preventivní opatření prováděné cestovatelem samotným spočívá v zajištění nezávadné pitné vody, bezpečných potravin, repelentů, moskytiér, ochrany před UV zářením, nepříznivým klimatem a nerizikového chování (sportovního či společenského).
Při návratu je nutné lékařské vyšetření u cestovatele se žloutenkou, horečnou, průjmem (zejména spojeného se zvracením, křečemi nebo krví ve stolici), potížemi s močením, onemocněním kůže nebo pohlavní chorobou. Rovněž se to týká pobytu v tropech delším než 6 měsíců.
„Jet-lag“ – pásmová nemoc se projevuje bolestí hlavy, únavou, nespavostí a nechutenstvím, jestliže cestovatel překoná při přeletu nejméně 3 časová pásma. Obecně jsou tyto potíže výraznější při cestách směrem na východ.
Trombóza hlubokých žil s následnou plicní embolií je obávanou komplikací cestovatelů a projevuje se zejména při cestování více než 5 hodin, nebo letecké vzdálenosti nad 10 000 km. Není vzácná ani při dlouhodobé jízdě autem bez zastávky. Ohrožuje každého, kdo dlouhodobě nehybně sedí ve stísněných prostorech, těsném oblečení a je bez dostatečného přísunu tekutin. Velkou roli také hrají rizikové faktory, jako je těhotenství, věk nad 60 let, zjištěná Leidenská mutace, kouření, maligní onemocnění, křečové žíly nebo hormonální antikoncepce.
Cestování těhotných žen je ohroženo vyšším rizikem trombózy a následné plicní embolie. Cestovat letadlem mohou nejpozději 4 týdny před plánovaným porodem, přičemž délka letu by neměla přesáhnout 2 hodiny.
Lékárnička na dovolenou pro cesty do zahraniční pokrývá rozšířené požadavky při cestách do východní Evropy, Tichomoří i Asie. Kromě prostředků nutných jako první pomoc při poranění, obsahuje teploměr, prostředky na dezinfekci, antibiotikum, léky na alergii, popáleniny, opary, záněty spojivek a uší, léky na horečku, průjem i zácpu, lék při nespavosti a na bolest hlavy. Součástí je pinzeta, nůžky a spínací špendlíky. Při dlouhých cestách letadlem je možno doplnit antitrombotické injekce. (OBJEDNAT).