Rakovinové bujení je v principu touha lidských buněk po nesmrtelnosti. Rakovinná buňka odmítá zemřít a potlačuje mechanismy vedoucí k jejímu zániku. Paradoxně vede tato snaha k nekontrolovanému růstu s následným vyčerpáním zdrojů a smrti celého organismu. Výzkumu a léčbě rakoviny se věnuje mimořádná pozornost a některé typy nádorů již dokážeme zcela vyléčit. Nejdůležitější je včasná diagnostika rakoviny, čímž se rozumí zachycení nádorového procesu v lokalizovaném stadiu, kdy existuje velká pravděpodobnost vyléčení. V diagnostice rakoviny rozhoduje správné nastavení onkologických preventivních prohlídek, pravidelnost kontrol a spolupráce pacienta s lékařem.
ONKOLOGICKÁ ONEMOCNĚNÍ:
Rakovina konečníku a tlustého střeva patří mezi nejčastější onkologické diagnózy v ČR. Může se projevit střídáním zácpy a průjmu, hubnutím nebo krví ve stolici. Pětileté přežití nemocných s lokalizovaným nádorem dosahuje 91 %, při postižení lymfatických uzlin je to 66 % a při vzdálených metastázách jen mizivých 9 %. Rakouská hematoonkologická společnost doporučuje provádět test na okultní krvácení u osob starších 40 let 1x ročně a u osob starších 50 let provést koloskopii v intervalu 5-7 let.
Rakovina prostaty patří mezi druhou nejčastější malignitu mužské populace a představuje přibližně 16 % všech maligních nádorů mužů starších 50 let. U některých se projeví poruchou močení, ale mnohdy až pozdě bolestí kostí z metastáz. Přibližně 1/3 nemocných má zjištěný lokalizovaný nádor a jejich nejen pětileté, ale více než desetileté přežití je vysoké. Naopak nemocní s metastázami se pěti let dožijí jen ve 31 %. Velmi citlivou metodou je vyšetření hladiny PSA v krvi. Doplňující zobrazovací metodou k ultrazvuku je magnetická rezonance (MRI).
Rakovina plic má obecně velmi nepříznivou prognózu. Z projevů uvádíme například dlouhodobý kašel, vykašlávání krve, hubnutí nebo dušnost. Pětiletého přežití s postižením lymfatických uzlin nebo vzdálenými metastázami dosahuje pouze 14 % pacientů a téměř 60 % nemoc zahubí do roka od stanovení diagnózy. Pětiletého přežití dosahuje 49 % pacientů, pokud je nemoc diagnostikována v lokalizovaném stadiu. Preventivní kontroly zahrnují RTG snímkování a cytologii sputa.
Kožní nádory jsou nejčastější zhoubnými nádorovými onemocněními a tvoří téměř polovinu všech rakovin. Maligní melanom sice tvoří pouze 4 % všech kožních nádorů, ale způsobuje většinu úmrtí na nádory kůže. Proto jsou doporučovány vyšetření kůže odborníkem každé 3 roky pro osoby ve věku 20 až 39 let a každoročně pro osoby 40 let a starší.
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u žen. V mnoha případech přivede ženu k lékaři nález bulky v prsu. Pětileté přežití pacientek s rakovinou prsu v případě včas odhaleného, lokalizovaného stádia je 97 %, ale při rozšíření rakoviny do jiných orgánů se jen pouze asi 25 % žen dožije 5 let. Mamografie (MMG) se provádí od 45 let věku ve dvouletých intervalech. Doporučuje se začít s měsíčním samovyšetřením prsů od 20 let věku. Vyšetřování prsů lékařem by mělo od 40 let věku být prováděno každoročně. Sonografické vyšetření je vhodnou kombinací mamografie a významně potencuje časný záchyt rakoviny. Další doplňkovou možností je MRI.
Rakovina ledviny má v ČR dosud z neobjasnitelných příčin nejvyšší výskyt. Může se projevovat bolestí v boku, nebo nálezem krve v moči. Jako vstupní zobrazovací metoda se používá sonografie. U nádorů včas zachycených dosahuje dlouhodobé přežívání 90%, zatímco při vzdálených metastázách se délka přežití blíží ke 2 letům.
Rakovina močového měchýře byla svou četností na vrcholu v r. 2005. Hlavním rizikovým faktorem je kouření, expozice aromatickým aminům, chronické dráždění sliznice močového měchýře. Prvním příznakem bývá krev v moči, mnohdy oku neviditelná, ale zachytitelná laboratorním vyšetřením. Zobrazení nádoru umožní cystoskopie s odběrem vzorků na histologický rozbor. Průměrné pětileté přežití časného stádia rakoviny močového měchýře je 80-90%, přičemž u pacientů se vzdálenými metastázami je to pouhých 14 měsíců.
Rakovina varlat je nejčastější malignitou mladých mužů ve věku 18 až 35 let. V ČR a ostatních vyspělých zemích výskyt rakoviny varlat stoupá, ale díky časné diagnostice se úmrtnost snižuje. Příznakem nádoru může být bolest ve varleti, jeho zvětšení nebo bulka. Diagnostickou metodou je sonografie varlat s dopplerovským zobrazením průtoku krve.
Rakovina štítné žlázy je podezřená vždy při poruchách polykání, výskytu uzlů nebo asymetrického zvětšení štítné žlázy. Zlatým standardem časného záchytu je sonografie.